9. října 2016

MYSLÍTE POŘÁD NA JÍDLO?

Ouu, long time no see, co? Zas jsem měla krapet větší oči, když jsem si říkala, že to tu pěkně od podlahy opráším… Ale čo už, děje se toho momentálně fakt hodně (pozitivního!) a furt někde lítám, takže prostě není čas. Dneska jsem ale konečně zasedla k noutbůčku a napíšu pár písmenek, které se mi poslední dobou tak nějak honí hlavou.



Ať už jste si někdy prošli / procházíte nějakou PPP, nebo se prostě jen zajímáte o to, jak se stravujete a jak cvičíte, určitě mi s ručkou na srdci dáte za pravdu, že jednou z hlavních věcí, na které myslíte, je jídlo. Abych byla více specifická, tak zejména na jídlo a jak jídlo ovlivní vaši postavu a váhu.
A to C E L Ý  D L O O O O U H Ý  D E N…

Samozřejmě, že pokud jsme celý den posedlí jídlem, nepomůže nám to k tomu jíst méně – ve skutečnosti se má věc tak, že pokud se budeme stresovat hlavně kvůli jídlu, dost pravděpodobně to povede k začarovanému kruhu hladovek a přejídání, zajídání smutku apod.

Nevím jak vy, ale já se s tím snažím fakt bojovat. Někdy to jde líp, ale někdy mi prostě v hlavě lítají myšlenky typu „když sním tohle, už nemůžu moc večeřet“, „tohle sníst nemůžu, budu tlustá“, „když tohle jedí oni, můžu já taky?“, „sice nemám hlad, ale měla bych něco sníst“… Prostě znáte to, připadáte si pak jak magor a pořád se ptáte, jak se to dá do p*dele vypnout, abych mohla žít normálně!!!


To, že tyhle myšlenky jde zatraceně těžko vyhnat z hlavy, protože souvisí se zkresleným vnímáním vlastního těla a s (většinou nízkým) sebevědomím, je pomalu na dalších pět článků… Stejně tak bych vám mohla velmi obsáhle a náležitě psychologicky vysvětlit (tak určitě), že pokud se snažíme neustále kontrolovat jídlo, je to ve skutečnosti jen zástěra za to, že se cítíme „mimo kontrolu“ v ostatních oblastech života, které s jídlem nesouvisí…

ALE! Dneska se na tenhle problémek podíváme trochu z jiného úhlu, což je zeptat se sama sebe:
  • Pokud by nejdůležitější věc ve vašem životě nebyla váha a věčná kontrola jídla a cvičení, jak byste místo toho trávili čas?
  • Na co byste se zaměřili?
  • Do čeho byste veškerou tuhle energii investovali?

No… Když se nad tím zamyslíte, je to docela oříšek, což? Za sebe můžu říct, že jídlo je vlastně můj koníček. Jídlo je pro mě důležité (i když z něj mám pořád občas strach), stejně tak to, že se neustále snažím zhubnout. Je to už součást mého života, že jsem tak trochu posedlá…

Btw. podle statistik je tohle důvod, proč většina nutričních terapeutů sama bojuje nebo bojovala s jídlem – jídlo je jejich vášeň, tak si z toho prostě udělali job.

Docela to dává smysl – pokud se všechno v našem životě točí kolem kontroly jídla, PPP nebo toho, že s tím vším chceme jednou pro vždy skončit, a dáváme tomu přednost před hledáním nových cílů, nových koníčků, nových známostí, nebo celkově nových důvodů k životu, skončíme prostě ve smyčce plné chaosu a jídla. Been there, done that.

Jediná cesta, jak z toho ven, je zkrátka přestat se trápit tím, že "jídlo musím nutně kontrolovat, jinak nebudu nikdy v pořádku", a začít si místo toho vytvářet nějaký nový návyk a najít si činnost, kterou si to vykompenzujeme.

A to samé platí pro myšlenky na jídlo. Místo toho, abyste mysleli na to, že „nemáte myslet na jídlo“, zkuste se plně soustředit na něco jiného.


Stručně řečeno, GET BUSY!


Najděte si něco, co vás bude bavit víc než jídlo!
Co máte rádi? Co vás zajímá? Co byste chtěli zkusit? Objevte to! Vymyslete si nějaký svůj nový projekt. Pokud stále nevíte, co by vás mohlo v životě bavit, je nejvyšší čas to najít!

Jedna stará kočičí moudrost říká:
"Tajemství změny spočívá v tom, že veškerou energii musíme investovat do něčeho nového, a ne do boje s tím starým."
Ach, já jsem tak moudrá! #lol

Mě momentálně naplňuje nejvíc nová práce, spousta nových lidí a pořád plný diář. Pozoruju na sobě, že nejvíc happy jsem, když mám pořád co dělat! Aka starej hyperaktivní blázen… Ale pak jsem na druhou stranu ráda za chvíli klidu, kdy se můžu třeba jen válet u seriálů a filmů, dělat si manikúru, něco si psát, zevlovat, chillovat a tak :)

Tož! To by bolo. Dneska trochu dlouze a sofistikovaně, ale snad to dává smysl… Nějak... Kdyby ne, napište mi komentík!

Mějte se fanfárově a ať je další týden duhový a plný jednorožců (ti teď frčej)!


P. ッ

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ráda odpovím na jakýkoli váš názor, připomínku či dotaz. Pochvaly mě potěší a kritika je občas taky třeba :)
Díky,
P. ッ

© 2012-2017 by Papush